Lesnický odbor zřízen - vysokoškolská výuka začíná
Dne 16.března 1919 byly slavnostně zahájeny přednášky na lesnickém odboru České techniky v Praze.Tak byla zahájeno Druhé období vysokoškolské výuky lesnictví v Praze a bylo možno zajistit ukončení studia v mateřské řeči těm posluchačům, kteří před tím započali své vysokoškolské lesnické vzdělání ve Vídni (kde se samozřejmě přednášelo německy) nebo v Baňské Štiavnici (kde byl vyučovací jazyk maďarský). Tak rychlé zahájení výuky, necelých pět měsíců po vzniku samostatného československého státu, bylo umožněno využitím řady pedagogických sil České techniky a také tím, že bylo možno navázat na sedmdesátiletou tradici přednášek o lesním hospodářství na české technice, na vynikající učitele docenta Krištofa Liebiga,a jeho následovníky: Antonína Bohutínského, Karla Kořistku až po prof. Vojtěcha Kaislera a prof. Josefa Sigmonda
Nový lesnický odbor vznikl na základě návrhu profesorského sboru zemědělského odboru České techniky ze dne 6.listopadu 1918. Při založení odboru lesního inženýrství při ČVUT v Praze se projevila snaha o dobudování všech vědních technických oborů při ČVUT a uplatnila se koncepce možnosti setkávání posluchačů lesnického odboru s pedagogy jiných vysokých škol v rámci ČVUT i mimo ně.
Později podle zákona č.460 ze dne 24.července 1919 vznikla v Brně samostatná Vysoká škola zemědělská s odborem zemědělským a s odborem lesnickým.- Vybudování VŠZ v Brně bylo vedeno snahou o posílení pozice českých vysokých škol v tehdejším značně německém Brně. Lesnický odbor nově založené VŠZ v Brně v roce 1919 navazoval na program lesnického odboru ČVUT v Praze.
Konečná struktura lesnického vysokoškolského studia v Praze se upravila po vzniku Českého vysokého učení technického k 1.září 1920, v jehož rámci byla zařazena Vysoká škola zemědělského a lesního inženýrství. V této podobě existovalo vysokoškolské lesnické vzdělávání v Praze až do roku 1952 - kromě válečné přestávky. (Roku 1951 byla zřízena samostatná fakulta zemědělská a fakulta lesnická v rámci ČVUT a o rok později vznikla samostatná Vysoká škola zemědělská, zatím co lesnická fakulta zůstala při ČVUT do roku 1959.)
Občas se objevovaly snahy o zrušení pražské vysoké školy (1922,1933), ale i návrhy na zřízení vysoké školy lesnické s vyučovacím jazykem slovenským a s vyučovacím jazykem německým.
Historie lesnické fakulty má tři významné etapy - tři charakteristické části vývoje:
Prvá etapa se odvíjela v letech 1918 až 1939 (nebo přesněji od 6.11.1918 do smutného 17.listopadu 1939).
Druhá část začala 4.června 1945 zahájením výuky po II.světové válce a skončila mezi roky 1959 až 1964, kdy doběhl poslední ročník řádných posluchačů.
Třetí etapa začala v roce 1990 obnovením lesnické fakulty dne 1.srpna 1990.
Vývoj vysokých škol lesnických
Zemědělství se vyučovalo od roku 1812, kdy dvorským dekretem ze dne 17.12. 1812 byla přičleněna z Karlovy univerzity na Pražskou techniku stolice polního hospodářství. První přednášky lesnických věd pak byly zahájeny v roce 1848.
|
1919
|
Česká vysoká škola technická - vzniká samostatný lesnický obor
|
|
1920
|
Vysoká škola zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT v Praze
|
|
1951
|
Zřízena lesnická fakulta při ČVUT. Ta v roce 1952 je pak podle vládního nařízení č. 30/52 Sb. přeměněna na samostatnou Vysokou školu zemědělskou v Praze.
|
|
1959
|
Lesnická fakulta ČVUT byla vládním nařízením č. 58/59 Sb. převedena do rámce Vysoké školy zemědělské v Praze a postupně se lesnická fakulta od školního roku 1959/60 začala rušit. Poslední posluchači absolvovali ve školním roce 1963/64
|
|
1964
|
Lesnická fakulta se mění na Vědecký lesnický ústav VŠZ se sídlem v Kostelci nad Černými lesy.
|
|
1982
|
Název Vědecký lesnický ústav se mění na Ústav aplikované ekologie a ekotechniky.
|
|
1990
|
Usnesením Akademického senátu VŠZ je obnovena lesnická fakulta jako součást VŠZ.
|
|
1995
|
Název Vysoká škola zemědělská se mění na Česká zemědělská univerzita v Praze.
|
|
2003
|
Název fakulty se mění na Fakulta lesnická a environmentální.
|
Lesnická fakulta v prvé polovině 20.století.
O počátcích samostatného lesnického odboru je možno se zmínit aspoň stručně:
V dubnu 1919 byla uspořádána velká anketa a porada o náplni a o výuce lesnických předmětů, mezi účastníky jsou samá známá a slavná jména: Ing.František Bohutínský, Ing.Dr.Rudolf Haša, Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, Ing. Gabriel Jirsík, Ing.Vojtěch Kaisler, Ing.Dr.Josef Sigmond, Ing.K.F.Kořistka, Frant.Matějka, A.Midloch, Th.Mokrý, Ing.Josef Strachota, Ing.Hugo Szalatnay, Ing.Dr.K.Šiman, Ing.O.Vosyka - podle výsledků této porady byl pak sestaven program studia a postupně zřizovány ústavy při lesnickém odboru České techniky v Praze.
Z ostatních vysokých škol v rámci ČVUT působila na lesnickém oboru řada pedagogů, zmiňme se aspoň o některých školách a učitelích:
Vysoká škola speciálních nauk: prof. Jindřich Svoboda (matematika), prof.Josef Ryšavý (geodesie), prof. Hodač (národní hospodářství),
Vysoká škola inženýrského stavitelství: prof. Jan Záhorský (statika stavebních konstrukcí a mostního stavitelství),
Na oboru lesní inženýrství působili i učitelé z Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství, Vysoké školy inženýrského stavitelství, Vysoké školy strojního a elektrotechnického inženýrství.
Pro praktická cvičení sloužil od roku 1934 Školní statek v Kostelci n.Č.l. Je třeba se však zmínit, že před tím už v roce 1920/21 byla zřízena pro praktickou výuku lesní školka o výměře 0,3 ha na pozemcích zemědělského školního závodu v Uhříněvsi a zároveň bylo na tomto školním statku uvolněno 8 ha zemědělské půdy pro cvičení v zalesňovacích pracích. V Uhříněvsi začal ústav dendrologie již v roce 1920 budovat arboretum, ale po odchodu prof.Sallače roku 1927 do výslužby práce skončily a v roce 1935 bylo arboretum v Uhříněvsi zrušeno.
V letech 1919 až 1939 se zapisovalo do prvních ročníků průměrně 68 posluchačů a z toho v průměru 15 cizinců.(Ve školním roce 1921/1922 bylo zapsáno 186 posluchačů,další školní rok 121, pak 113, ve školním roce 1925/26 počet zapsaných klesl na 85 a v letech 1935/1936 až 1939/1940 se zapisovalo do prvých ročníků kolem 45 studentů a zvyšoval se i počet cizinců,protože do Prahy se počali sjíždět studenti z Bulharska a z Jugoslávie (z politických důvodů).
V letech 1921 až 1939 složilo Druhou státní zkoušku celkem 674 absolventů a z toho bylo 248 cizinců (37 %) mezi studenty bylo 66 posluchačů ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, 5 posluchačů bylo německé národnosti.
Děkany: celé Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT byli z lesníků v tomto období prof.Jirsík (1926/27), prof.Kaisler (1929/1930 a byl také rektorem ČVUT 1938/1939), prof.Matyáš (1939/1940 a 1945/1946), prof.Ševčík (1933/1934 a 1934/1935).
Umístění školy: Až do otevření nového areálu techniky v roce 1937 byla VŠZLI rozmístěna v různých budovách: Groebova vila v Havlíčkových sadech (děkanát), na Karlově nám,.č.3 a č.13, na Vinohradech ve Slovenské ulici č.955, v Kopernikově ulici ,Na Kozačce, v Trojanově ulici 13, Lazarské ul 13 (U Helmů), v Kateřinské ulici 40 i v Ječné ulici.
Lesnická fakulta po roce 1945.
Dne 17.listopadu 1939 skončila činnost lesnického odboru VŠZLI ČVUT obsazením vysokých škol jednotkami SS. Po smutných válečných letech byla obnovena výuka 4.června 1945.
Organizačně studium navázalo na předválečnou strukturu, ale postupně docházelo k řadě změn. Ve školním roce 1950/1951 místo ústavů vznikly kateDry. Dne 1.září 1952 byla zřízena samostatná lesnická fakulta, která pak v roce 1959 byla převedena ze svazku ČVUT pod VŠZ.
Učitelé na lesnickém odboru (později lesnické fakultě) pokračovali z části ve svém působení předválečném, ale část pedagogických pracovníků byla nová. Během válečného mezidobí zemřeli: prof.Jirsík (+1942), prof. Kaisler (+1943), prof. Nechleba (+1944), prof. Petřík (+1941), prof. Ševčík (+1945), prof. Kubec (+1951).
Z učitelů působících v období těsně po válce.jmenujme aspoň:
prof. Karel Zlatuška (1945až1952,+1954), prof. Pravdomil Svoboda (+1978), prof.Karel Matyáš (+1979), doc. Zdeněk Válek (odešel 1951), prof.Rudolf Ille (+1981), prof.Václav Korf (+1985), prof.A. Pfeffer (+1997), Ing.Jiří Sekera (+1981); z ostatních prof.Karel Kavina (+1948), prof.Balabán (+1969), prof.Smolák (+1971), prof. Peklo (+1955), prof.Stejskal (+1972), prof.Myslivec (+1975); z jiných vysokých škol: prof.Katětov, prof.Ryšavý, prof.Stocký a jiní a jiní.
K výše jmenovaným přibyla v oněch 19 poválečných letech řada jmen nerozlučně spjatá s výukou budoucích lesních inženýrů. V tomto období zmiňujeme aspoň jména některých učitelů: prof.Alois Mezera (+1994), prof.Václav Douda, Ing.Jiří Hejtmánek (+1960), doc. Rudolf Čvančara, doc, Antonín Příhoda (+2001), doc.Miloslav Chroust, doc.Jaromír Pokorný (+2001), doc.František Fér, prof.Jaromír Čížek, doc.Dušan Zachar, prof.Bedřich Rychlý (+1969), doc.Josef Žák(+1981), Ing. Bedřich Stone (+1973), Ing.Jan Vaněk, Ing.Michael Kudela (+1985), Dr.Eliška Nováková (+2000), doc.Václav Veselý (+1974), doc.Jiří Dobiáš, prof.Milan Bumerl (+1986), doc.Ludovít Lútočka a další.
Ve školním roce 1953/1954 bylo zřízeno dálkové studium na LF, kam se ročně zapisovalo 15 až 20 posluchačů. Ve školním roce 1959/1960 se uskutečnila další forma studia pro "dělnické kádry" - tříleté kurzy pro vybrané pracovníky(těm bylo potom umožněno dostudovat v rámci dálkového studia).
Obsah řádného studia po roce 1945 navazoval na přerušená studia předválečná, ale docházelo i k řadě změn:ve školním roce 1948/1949 byly do plánu studia zařazeny předměty ze společenských nauk a výuka ruského jazyka, od roku 45/46 branná výchova a nauka o obraně státu a ve školním roce 1951/1952 zavedena tzv.vojenská příprava. Ale i celá řada odborných předmětů doznala nemálo změn. Do roku 1954 trvalo studium 8 semestrů, od roku 1954/1955 se studium prodloužilo na 10 semestrů.
V roce 1952/53 bylo studium rozděleno na technický a pěstební směr, a bylo prodlouženo na 9 semestrů (9.semestr byl určen ke zpracování diplomové práce).Toto rozdělení trvalo 4 roky. Od roku 1956 se studium prodloužilo na 10 semestrů. (Studijní programy z padesátých let jsou uvedeny v pčříloze.)
Poválečná historie Školního lesního statku v Kostelci n.Č.L. doznala několika změn. Činnost ředitelství školního lesního závodu byla pozastavena koncem roku 1941 a obnovena 14.března 1946. Různými organizačními změnami se výměra z původních cca 5000 ha zvětšila na 10.248 ha a v roce 1957 byl školní lesní závod převeden pod ministerstvo školství. Na místě ředitelů, po období, kdy byl vždy vedením pověřen jeden z profesorů lesnické fakulty, se vystřídala celá řada pracovníků.
V roce 1954 bylo založeno arboretum a začal se budovat areál šlechtitelské stanice Truba.
V letech 1945 až 1950 proběhlo 11 udílení doktorátů technických věd a uskutečnily se 4 habilitační řízení. Od roku 1950 se zaváděly nové vědecké hodnosti - kandidáta věd (Csc). V tomto období se často udělování vědeckých hodností, habilitací, či jmenovacích profesorských řízení posuzovalo přísně politicky.
Mezidobí v Kostelci n.Č.l.
Druhá etapa končí v roce 1964 kdy v Praze končili svá studia poslední posluchači přijati na lesnickou fakultu. Ve školním roce 1959/60 přešla Lesnická fakulta z ČVUT do rámce Vysoké školy zemědělské v Praze (ta vznikla jako samostatná vysoká škola již dříve). Současně bylo rozhodnuto o nadbytečnosti tří lesnických fakult v Československu a politickým rozhodnutím byla pražská lesnická fakulta určena ke zrušení. Lesnická fakulta byla transformována na Vědecký lesnický ústav (Vysoké školy zemědělské) se sídlem v Kostelci nad Černými Lesy - s posláním vědecko výzkumné práce a výchovy nových vědeckých pracovníků.
Na nové pracoviště a do nových podmínek v Kostelci přešla většina pedagogů z lesnické fakulty. Někteří učitelé však hledali uplatnění jinde:prof.Pfeffer se stal ředitelem Ústavu pro tvorbu a ochranu krajiny při ČSAV, prof. Svoboda přešel na VŠLD Zvolen a někteří zůstali na VŠZ v Praze (agronomické fakultě) - prof. Balabán, doc. Veselý, doc. Dobiáš.
Prvním ředitelem Vědeckého lesnického ústavu byl prof Ing.Ladislav Kostroň, po něm pak prof.Ing.Jaromír Čížek,CSc. V roce 1982 se VLÚ přejmenoval na Ústav aplikované ekologie a ekotechniky s dalším ředitelem prof. Ing. Mirjamem Čechem, CSc.
V tomto jakémsi mezidobí spjatém s pražskou lesnickou fakultou se v kosteleckém ústavu vystřídala velká řada pracovníků, ale jakási základní lesnická skupina překonala s příbytky i úbytky celých dlouhých dvacet šest let (1964 až 1990). Pokus o znovuobnovení lesnické fakulty v roce 1968 byl po srpnu tvrdě potlačen.
Ústav vyvíjel řadu činností:
Pořádal speciální kurzy, i kurzy postgraduální; z nich nejúspěšnější byly například:
-
Chemizace v lesním hospodářství
-
Tropické a subtropické lesnictví a dřevařský průmysl
-
Technika a mechanizace v lesním hospodářství
-
Tvorba a ochrana krajiny,
-
Hospodářská úprava a pěstování lesa,
-
Ekonomika řízení vodního hospodářství a jiné
-
Vychoval řadu nových vědeckých pracovníků;
-
Pracovalo se na velkém množství vědecko výzkumných úkolů, jak v základním tak v aplikovaném výzkumu;
-
Někteří učitelé působili ve střediscích dálkového studia lesního inženýrství (ovšem pod hlavičkou LF Brno), ale i ve střediscích studia dřevařského inženýrství (VŠLD Zvolen) v Praze, Kostelci, Teplicích, Plzni a Českých Budějovicích;
-
Několik pracovníků intenzivně participovalo na mezinárodních lesnických projektech v rozvojových zemích,zejména v Africe a v Asii;
-
Přes velké potíže řada pracovníků získávala i vědecko pedagogické tituly.
Mezi pracovníky VLÚ a ÚAEE, jejichž jména jsou spojena s obdobím 1964 až 1989jmenujme aspoň některé:
prof. Ing. Ladislav Kostroň, prof. Ing. Jaromír Čížek, CSc., prof. Ing. Milan Bumerl, DrSc., prof. Ing. Dr. Václav Douda, CSc., prof. Ing. Dr. Rudolf Ille, prof. Ing. Dr. Alois Mezera, DrSc., prof. Ing. Dr. Václav Korf, DrSc., doc. Ing. Dr. Josef Žák, Ing. Michael Kudela, CSc., prof. Ing. Jiří Skoupý, DrSc. (+1996), prof. Ing. Erich Václav, DrSc., doc. Ing. Jaroslav Žďarský, CSc. (+1986), doc. Ing. Ĺudevít Lútočka, CSc., prof. Ing. Dr. Bedřich Rychlý (+1969), doc. Ing. Dagmar Žďárská, CSc., prof. Ing. Mirjam Čech, CSc., doc. Ing. Rudolf Čvančara, CSc., doc. Ing. Jaromír Pokorný, CSc., doc. Ing. František Fér, CSc., doc. Ing. Miloslav Chroust, CSc., doc. Ing. Karel Pulkrab, CSc., doc. Ing. Antonín Příhoda, CSc., doc. Ing. Ivan Roček, CSc., Ing. Milena Vytisková, CSc., Ing. Jiří Holata, doc. Ing. Vladimír Glomb, CSc (+1999), doc. Ing. Jiří Šemrinec, CSc., Ing. Břetislav Bouček, CSc. (emigroval 1969), Ing. Josef Parkán, CSc (emigroval 1970), doc. Ing. Stanislav Hlaváček, CSc., Ing. Dr. Jaroslav Řehák, CSc. a jiní
Lesnická fakulta obnovena.
Listopad 1989 zastihl v Kostelci pedagogy bývalé lesnické fakulty i některé nové pracovníky připravené zahájit třetí, současnou etapu historie lesnické fakulty.
V srpnu 1990 usnesením Akademického senátu Vysoké školy zemědělské v Praze byla podle zákona číslo. 172/90 Sb. obnovena lesnická fakulta. Po svém vzniku převzala tzv.meliorační část agronomické fakulty, s katedrou vodního hospodářství, katedrou meliorací, katedrou výstavby venkova a katedrou ekologie.
Při obnově lesnické fakulty se dlouho zvažovalo zda by fakulta neměla mít sídlo mimo Prahu. V úvahu přicházel především Kostelec nad Černými lesy, kde v uplynulých letech sídlil ústav. Zvítězila však myšlenka umístit fakultu v Praze v suchdolském areálu.Pro toto rozhodnutí bylo několik závažných důvodů: řada předmětů studijního programu je zajišťována pracovníky kateder jiných fakult univerzity, ale také jiných vysokých škol v Praze (to je určitá tradice pražské lesnické fakulty, kterou jsme chtěli zachovat). Rozvoj ostatních oborů na lesnické fakultě umístěné v Kostelci by byl značně problematický a omezit se pouze na výchovu lesních inženýrů by znamenalo uvažovat o celkovém počtu posluchačů do 300 - (tj, v jednom ročníku okolo 50 posluchačů) to však je v současné Evropě příliš malé číslo na samostatnou fakultu. Rozhodnutí také ovlivnila úvaha o důležitém vlivu pobytu studentů ve velkém městě - ( v Praze je 40 různých fakult a téměř 70 tisíc vysokoškoláků) pro většinu posluchačů to často znamená jediné období kdy mohou plně využívat kulturního zázemí Prahy.
Provizorně byla lesnická fakulta umístěna v bývalé budově vojenské katedry a v dalších třech budovách (rektorátu, agronomická fakulta, pavilon Aritma) a byla přislíbena část rozestavěného objektu tzv.biotechnologického centra (- to byla tzv.sdružená investice z osmdesátých let, na níž participovaly JZD Slušovice, SZZN, výzkumné ústavy atd.).Během času se podařilo získat celou tuto budovu. První část (tj.děkanát a čtyři katedry) se přestěhovala roku 1996 a část druhá (6 dalších kateder) v roce 1997.
Hned při obnovení byl kromě tradičního lesního inženýrství zřízen obor krajinné inženýrství se specializací krajinná ekologie. Ve škol.roce 1994/1995 vznikaly obory dřevařské inženýrství a bakalářské studium hospodářská a správní služba v lesním hospodářství.
Od počátků obnovené lesnické fakulty stáli v jejím čele tito pracovníci:
červenec 1990 až leden 1991
prof.Ing.M.Čech,CSc - děkan
doc.Ing.Ivan Roček,CSc - proděkan
Ing.Jan Slavík - tajemník fakulty
únor 1991až leden 1997
prof.Ing. Ivan Roček,CSc - děkan
prof.Ing.Jiří Zezulák,DrSc - proděkan pro KI (únor 1991-leden 1994)
prof.Ing.František Hrádek,DrSc - proděkan pro KI (únor 1994-leden 1997)
doc.Ing.Karel Pulkrab,CSc- proděkan pro LI
doc.RNDr.Karel Šťastný,CSc-proděkan pro vědu a zahr.styky
Ing.Jan Slavík- tajemník fakulty
únor 1997 až leden 2003
Prof.Ing.Josef Gross,CSc -děkan
prof.Ing. Ivan Roček,CSc - proděkan pro LI, DI a HSSL
prof.Ing.František Hrádek,DrSc - proděkan pro KI (únor 1997-leden 2000)
doc.Ing.Zdena Wittlingerová,CSc- proděkanka pro KI (únor 2000-leden 2003)
doc.Ing.Luděk Šišák,CSc- proděkan pro zahr.styky (a pro vědu, ale jen do I/2000)
doc.Ing.Vilém Podrázský,CSc- proděkan pro vědu (únor 1997-leden 2000)
Ing.Mgr.František Mika - tajemník fakulty
Během existence obnovené lesnické fakulty se uskutečnilo před její Vědeckou radou 13 profesorských řízení a 29 habilitačních řízení, na její návrh byl udělen jeden čestný doktorát profesorovi Doudovi.
Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy dál plní svoji funkci demonstračního a výukového objektu i když po restitucích se jeho výměra zmenšila na 5000 ha. Zahájila se oprava zámku , byla dokončena generální rekonstrukce předzámčí a tzv. chudobince (dům Marie Terezie kněžny Savojské), vybudováno ozeleňovací středisko a manipulační sklad s pilařským provozem. Pro studenty je v zámku zajištěna ubytovací kapacita přes 100 lůžek. V kosteleckém zámku sídlí ředitelství školního podniku, a vědecko výzkumné pracoviště lesnické fakulty ústav aplikované ekologie.V areálu školního lesního podniku je umístěna šlechtitelská stanice a arboretum.Arboretum Truba, které zakládal v roce 1954 profesor Pravdomil Svoboda má dnes rozlohu 12 hektarů a je v něm shromážděno 1800 taxonů. Kostelecké lesy i zámek jsou jako dříve i dnes hojně využívány studenty všech oborů lesnické fakulty.
Lesnická fakulta na počátku třetího tisíciletí.
Po desetileté práci obnovené lesnické fakulty ČZU v Praze ke stávajícím třem programům magisterským (inženýrské studium) a jednomu programu bakalářskému přibyly další studijní programy. Z programu krajinného inženýrství se osamostatnil program APLIKOVANÁ EKOLOGIE (INŽENÝRSKÁ EKOLOGIE) a v rámci krajinářství vzniknul nový samostatný program bakalářský "ÚZEMNÍ TECHNICKÁ A SPRÁVNÍ SLUŽBA".
Jestliže ve studijním oboru krajinné inženýrství se student zaměřuje na komplexní péči o krajinu, pak v novém studijním oboru inženýrská ekologie (aplikovaná ekologie) je pozornost věnována komplexní péči o životní prostředí, problematice environmentálních systémů a posuzování vlivů lidských činností na životní prostředí. Bakalářské studium "Územní technická a správní služba " je zaměřeno na praktické uplatnění absolventů v místní, regionální a státní správě,všude tam kde se setkávají s ekologickou problematikou, ochranou životního prostředí v komplexu zemědělství, lesního a vodního hospodářství.
Změny ve vnitřním uspořádání fakulty si v roce 2003 vynutily změnu názvu na Fakulta lesnická a environmentální
Pro akademický rok 2005/2006 byly zajištěny tyto obory:
Bakalářského studia:
-
Lesnictví
-
Krajinářství
-
Aplikovaná ekologie
-
Dřevařství
-
Hospodářská a správní služba v LH
-
Územní technická a správní služba
-
Provoz a řízení myslivosti
Magisterského (inženýrského) studia:
-
Lesní inženýrství
-
Krajinné inženýrství
-
Dřevařské inženýrství
-
Aplikovaná ekologie
-
Krajinné a pozemkové úpravy
-
Environmentální modelování
-
Regionální environmentální správa
-
Hospodářská a správní služba v LH
-
Územní technická a správní služba
-
Provoz a řízení myslivosti
Kombinované studia:
-
Lesní inženýství - magisterské studium
-
Hospodářská a správní služba v LH - bakalářské studium
-
Územní technická a správní služba - bakalářské studium
-
Regionální environmentální správa - bakalářské studium
-
Provoz a řízení myslivosti - bakalářské studium
Doktorandského studia:
Ve smyslu zásad boloňské konference představitelů univerzit a vysokých škol EU (červen 1999) je studium rozděleno do tří stupňů (bakalářský, magisterský a doktorský). Podle zmíněné akreditace má lesnická fakulta v současné době právo poskytovat magisterské studium jak jako dvoustupňové (3+2 roky) tak jako jednostupňové (pětileté).
V devadesátých letech byla týdenní zátěž studentů zhruba třicetihodinová (v porovnání s lety dvacátými, kdy týdenní počet hodin byl často přes 40 hodin) a od školního roku 2002/03 se bude počet tzv. kontaktních hodin snižovat jen na 22 týdně.
Důsledně se bude uplatňovat kreditní systém studia (předměty jsou hodnoceny tzv. kreditními body, které představují studijní zátěž, obtížnost jednotlivých předmětů). Studijní program od třetího ročníku dává možnost širokého výběru volitelných předmětů. Fakulta podporuje zahraniční cesty studentů a možnost absolvovat část studia ne některé jiné fakultě mimo ČR, ať už v rámci států EU nebo i jinde.ve světě.
Výzkumné práce jsou soustředěny do čtyř výzkumných záměrů, a to:
-
Obnova funkčních lesních ekosystémů Krušných hor.
-
Možnosti zvyšování ekologické stability, retence a a kumulace vody v krajině.
-
Víceúčelové lesní hospodářství v limitních sociálně ekonomických a přírodních podmínkách
-
Využití vzácných lesních dřevin v polyfunkčním LH a komplexu lesy - dřevo ČR.
Kromě toho řeší pracovníci velké množství výzkumných úkolů zadávaných nejrůznějšími našimi i zahraničními grantovými agenturami. Na výzkumu nezřídka spolupracují i studenti.
Pražská lesnická fakulta se během své existence potýkala s mnoha protivenstvími, nepřízní, nástrahami bouřlivé doby, ale i malostí a zbytečného soupeření a osobních nevraživostí, které nic dobrého nepřinášely. Na počátku třetího tisíciletí je fakulta stabilizovaná, má téměř tisíc studentů, velký potenciál pedagogický i výzkumný. Do budoucích let hledí učitelé fakulty s optimismem a snaží se o poctivou širokou spolupráci s lesnickou veřejností i s pracovníky oborů, které zasahují do ekologie, životního prostředí, zabývají se krajinou, lesním i vodním hospodářstvím.
Chceme naplnit to co je naším heslem: MIHI CURA FUTURI (já pečuji o budoucnost) a nad tím košatící se strom, který vyjadřuje symbol bytí lidského rodu od kořenů dávnověkosti až po právě rašící haluze přítomnosti. Všechny větve stromu navzájem od sebe sebevíc vzdálené spojuje jeden kmen a míza, která stejně jako krev proudí celým stromem života. Rok co rok narůstají nové větve a strom plodí. Propletené větve koruny stromu dávaly a dávají možnosti poznání nejrůznějších souvislostí jimiž nás život obklopuje.
Literatura:
Roček, I. (2009): Historie pražské lesnické fakulty, ©LF ČZU, ISBN 978-80-213-1955-4, 165 s
Roček I., Gross J. (2002):Pražská lesnická fakulta, ©LF ČZU, ISBN 80-213-0908-3, 174 s
Mezera A. a kol. (1967): Vědecká lesnický ústav a školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy, SZN Praha, ISBN 07-034-67-04/40, 207
Haša, R. (1929):Dvě vysoké školy v naší republice, Československý les, 2, s.236-246
Korf, V. (1932): Dvacet pět roků od založení Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze, Československý les 12,s.98-99
Matyáš, K. (1946): Osudy jedné české vysoké školy, Československo 1, č.5, s.33-36
Mezera, A. (1967): Vědecký lesnický ústav a školní lesní závod v Kostelci nad Černými lesy, SZN Praha, 207 s
Nožička, J. (1962): Z historie našeho lesnického školství, Sborník lesnické fakulty VŠZ Praha 5, s.161-176
Pfeffer, A. (1990):Historie lesnické fakulty ,ČSVTS, Praha, 90 s.
Pfeffer, A. (1984):Lesnický odbor na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze v letech 1919-1939, Acta Polytechnica VI, s.47-93
Anonymous, (1994):Absolventi pražské lesnické fakulty 1919-1964, vydáno k 75,.výročí zahájením lesnické vysokoškolské výuky v Praze, Lesprojekt Brandýs n.L.,51s
