Katedra ochrany lesa a entomologie zajišťuje pedagogickou činnost a práci na výzkumném poli v několika hlavních disciplínách. Na katedře působí řada pracovníků se zaměřením na ochranu lesa proti škodlivému hmyzu (prof. Turčáni, doc. Nakládal), houbovým patogenům (RNDr. Čížková, doc. Šrůtka, doc. Pešková), na patologii hmyzu (prof. Holuša, dr. Lukášová), na biodiverzitu a využití hmyzu jako bioindikátorů (doc. Horák), na taxonomii (dr. Baňař, Ing. Trýzna, Ing. Synek a Háva), na modelování a predikci disturbančních jevů (doc. Hlásny) a na chemickou komunikaci hmyzu, včetně studia fylogenetických vztahů (doc. Šobotník).
Pedagogická činnost
Katedra zajišťuje výuku široké avšak specializované palety předmětů biologické povahy. Základ výuky tvoří předměty, které se týkají především problematiky ochrany lesa (lesnická fytopatologie, lesnická entomologie). Katedra vypisuje každoročně volitelné předměty také pro zájemce z ostatních fakult ČZU (např. Ochranu lesa). Průběžně se akreditují nové předměty, které pomáhají dotvářet profil absolventa tak, aby jeho vzdělání odpovídalo současným požadavkům praktického ale i vědecko-výzkumného uplatnění.
Výzkumná činnost
Vědecko-výzkumná činnost je cílena, jak na otázky základního výzkumu, tak na praktickou spolupráci s lesnickým provozem a organizacemi zaměřenými na ochranu přírody (např. Národní park České Švýcarsko). V současnosti probíhá nebo recentně bylo řešeno rozsáhlé spektrum projektů, které zahrnují široké tematické spektrum:
- modelování disturbančního poškozování lesních porostů větrem a sněhem, včetně mechanického namáhání stromů;
- model šíření lesních požárů, prevence před lesními požáry, ohrožení lesními požáry;
- ekologie a taxonomie hmyzu;
- fylogeneze významných herbivorů ve světovém měřítku;
- biodiverzita lesních porostů;
- studium recentně významných a šířících se houbových patogenů;
- mykorhizní poměry, možnost jejich podpory a význam v lesních ekosystémech;
- vývoj repelentních a pesticidních přípravků proti chroustům;
- vliv klimatické změny na rozšíření lesních škůdců;
- prognózy a modely předpovídající výskyt škůdců;
- příprava legislativních, hospodářsko-úpravnických, mysliveckých a pěstitelsko-ochranářských rámců jako nástrojů adaptace lesního hospodářství na změny přírodních a společenských podmínek.
Pracovníci katedry mají zázemí v laboratorním vybavení (entomologická a fytopatologická laboratoř, která je kromě moderních klimaboxů, vybavena dalšími nezbytnými přístroji; prostory s chovy termitů a dalšího studovaného hmyzu).
Katedra má k dispozici rovněž velkokapacitní chladící a mrazící zařízení, které usnadňuje postupné zpracovávání vzorků nasbíraných během sezóny. V plánu je vybudování dalších výzkumných prostor (laboratoř spalování materiálu, fyziologické laboratoře sledování vlivu atmosférického tlaku a CO2 a fyziologii organismů ve fyto- a barokomorách).
Výzkumná činnost je finančně podporována řadou projektů, které poskytuje Grantová agentura ČR, Národní Agentura pro Zemědělský Výzkum, Technologická agentura ČR i Grantová služba státního podniku Lesy České republiky. Krátkodobě jsou pravidelně uzavírány roční smluvní výzkumy s lesnickými a dalšími subjekty, které řeší aktuální problematiku na lokální úrovni.
Výsledkem dlouhodobé systematické práce v terénu i laboratořích je shromáždění velkého množství materiálu a generování rozsáhlých souborů dat, jejichž zpracovávání a vyhodnocování je základem publikačních výstupů v českých i zahraničních recenzovaných časopisech a také v časopisech s IF. Každoročně je publikováno okolo 50 článku uveřejněných v databázi Web of Science, především v lesnických a biologických kategoriích. Na druhou stranu jsou publikovány certifikované metodiky, certifikované mapy a nejnověji byly registrovány i užitné vzory. Řada výsledků je aplikována a předávána ve formě poradenské činnosti lesnímu provozu.
Katedra těsně spolupracuje s celou řadou lesnických subjektů (Lesní správa Arcibiskupství pražského, Biskupské lesy diecéze ostravsko-opavské, Správa Městských lesů Jihlava, s.r.o., firma Kaiser s.r.o. a další), tak s dalšími lesnickými pedagogickými a výzkumnými organizacemi (VÚLHM Strnady, Mendelu Brno, OSU Ostrava a další…).
Zahraniční styky
V posledních letech se katedra stále více otevírá spolupráci se zahraničními univerzitami a pracovišti. Katedra průběžně spolupracuje na výzkumných projektech s odborníky z Národného lesníckeho centra ve Zvolenu a rakouské Universität für Bodenkultur Wien. V oblasti ochrany lesa především s univerzitními pracovišti Wydział Leśny Uniwersytetu Rolniczego Krakow, University of West Hungary, University of Tokyo a instituty USDA FS Research Station in Morgantown (WV, USA), Institute of Forest- and Wood Protection, Sopron, Institute of Zoology, Bulgarian Academy of Sciences v Sofii, Institute of Forest- and Wood Protection, Sopron, Instytut Badawczy Leśnictwa, Krakow, Warszawa, Hrvatski šumarski institut, Jasterbarsko, Chorvatsko a výzkumným ústavem Landesbetrieb Forst Brandenburg v německém Eberswalde.
Historie
Po zahájení vysokoškolské výuky lesnictví (v tom čase jediné v Českých zemích) na pražské Polytechnice v Praze (dnešní ČVUT) se v roce 1919 otevírá samostatný lesnický odbor.
K významným osobnostem, které se zabývaly ochranou lesů v letech 1920-1939, patří profesoři Szalatnay, Nechleba, Jirsík a Pfeffer (Ústav ochrany lesů), profesor Šámal (Ústav zemědělské a lesnické entomologie) a profesoři Bubák a Peklo (Fytopatologický ústav).
Nezávislá Lesnická fakulta vzniká teprve po druhé světové válce v roce 1951 a v roce 1959 přechází z ČVUT na Vysokou školu zemědělskou (VŠZ, vznik 1952). V roce 1964 byla na Lesnické fakultě (LF) zrušena pedagogická činnost, fakulta přeměněna na Vědecký lesnický ústav VŠZ a její pracoviště bylo přesunuto za Prahu do Kostelce nad Černými lesy.
V období 1945-1964 působili v oblasti ochrany lesů profesor Kavina a docent Příhoda. Mezidobí v Kostelci n. Č. l. je spjato se jmény profesora Černého a profesora Kaliny.
Výuka odborných lesnických předmětů byla obnovena teprve v roce 1990 na znovuotevřené Lesnické fakultě, která byla dočasně umístěna v provizorní budově v areálu VŠZ v Praze Suchdol. Jako vedoucí samostatné Katedry ochrany lesa byl jmenován docent Kalina, který se svými spolupracovníky už v nové budově, kde sídlí fakulta dodnes, postupně, s přibývajícím počtem studentů rozvíjel nejen pedagogickou, ale také vědeckou činnost.
V roce 1995 se mění název VŠZ na Českou zemědělskou univerzitu v Praze (ČZU) a v devadesátých letech prošel úpravou také název Katedry ochrany lesa, který se změnil na Katedru ochrany lesa a myslivosti (KOLM) tak, aby lépe vystihoval odborné zaměření katedry v celé šíři.
V roce 2003 došlo ke změně názvu Lesnické fakulty na Fakultu lesnickou a environmentální (FLE), která se později, v polovině roku 2007 rozdělila na dvě samostatné fakulty - Fakultu lesnickou a dřevařskou (FLD) a Fakultu životního prostředí (FŽP). Katedra KOLM se k 1.1.2013 rozdělila na Katedru ochrany lesa a entomologie a Katedru myslivosti a lesnické zoologie.
