Bioekonomikou se rozumí výroba obnovitelných biologických zdrojů a jejich přeměna na potraviny, krmiva, bioprodukty a bioenergii. Zahrnuje zemědělství, lesnictví, rybolov, potravinářství, výrobu buničiny a papíru a také části chemického, biotechnologického a energetického průmyslu. Výše uvedená odvětví mají silný inovační potenciál, protože pokrývají širokou škálu věd, jako jsou vědy o živé přírodě – astronomie, lesnictví, ekologie, potravinářství a sociální vědy.
Evropská unie zveřejnila strategický dokument o biohospodářství s názvem Innovating for sustainable growth: a bioeconomy for Europe. Strategie si klade za cíl přispět k řešení mnoha výzev, kterým dnes čelíme, jako je zabezpečení potravin, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, snižování závislosti na neobnovitelných zdrojích, zmírňování a přizpůsobování se změně klimatu, vytváření pracovních míst a současné zachování konkurenceschopnosti Evropy. V roce 2018 byla strategie aktualizována dokumentem nazvaným A sustainable bioeconomy for Europe: strengthening the connection between economy, society and the environment.
Lesnictví je důležitou součástí české bioekonomiky. Lesy pokrývají přibližně 2,6 milionu hektarů (ČSÚ, 2019a) a průmysl představuje 0,7% HDP země a zaměstnává více než 13 500 lidí. Dřevozpracující průmysl zaměstnává dalších 80 000 lidí (ČSÚ, 2019b), i když k plnému využití jeho kapacity vyžaduje více pracovních sil. Nedostatek lidí je klíčovou překážkou při zvyšování kapacity tohoto odvětví. Slouží však také jako hnací síla větší automatizace a inovací v tomto odvětví. Problematice lesní bioekonomiky se na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU věnuje Tým pro lesní bioekonomiku.
