Současná podoba našich lesů je výsledkem dlouhodobého vývoje a značný podíl lze připsat i vlivu člověka. Dokládá to i skutečnost, že mnoho současných evropských lesů bylo založeno na zemědělských půdách nyní zaniklých vesnic. Pozůstatky těchto středověkých vesnic, jichž se v evropských lesích nachází několik tisíc, můžeme dnes pozorovat převážně ve formě terénních nerovností. Kombinovaný vědecký tým ze tří českých pracovišť včetně Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity se zaměřil na dosud neprozkoumanou otázku, zda i krátkodobé osídlení nevratně změní půdní vlastnosti, a tím i druhové složení rostlinné vegetace. Další otázkou bylo, zda je možné pomocí druhové skladby rostlin určit dřívější uspořádání stavebních objektů nebo způsob využití půdy v těchto staletí opuštěných vesnicích.
Pro zodpovězení těchto otázek byla vybrána zaniklá středověká vesnice Kří (Středočeský kraj), která byla založena kolem roku 1357 a jejíž krátkou existenci ukončilo vyplenění vojsky krále Zikmunda v roce 1420. Pro účely studie byla na lokalitě identifikována místa, kde se původně nacházela náves a zemědělské usedlosti. Ty byly dále rozděleny do několika částí dle účelu využití – zahrada, dvorek, zemědělské budovy a vlastní dům sestávající z obytné části, předsíně a komory. Tak bylo založeno celkem 87 zkusných ploch, kde byly odebírány půdní vzorky a zaznamenána pokryvnost jednotlivých druhů cévnatých rostlin v bylinném patře.
V místech, kde se původně nacházely stavební objekty, bylo zjištěno neutrální půdní pH a vysoká koncentrace živin (organický uhlík a draslík). Oproti nezastavěným plochám s chudšími kyselými půdami to představuje významný kvalitativní rozdíl. Důvodem může být skutečnost, že pro stavbu domů lidé využívali na vápník bohaté jílovité hlíny a dřevo. Nejvyšší koncentrace rostlinami využitelného fosforu byla naměřena na původních dvorcích těsně přiléhajících k domům. Bylo běžné, že na těchto dvorcích probíhala značná část života na vesnici, byl zde shromažďován organický odpad, popel ze dřeva, hnůj. Díky tomu je na těchto místech dodnes vyšší koncentrace fosforu v půdě. Naopak nejnižší koncentrace živin v půdě byly zjištěny v místech bývalé návsi a zahrad. S výše uvedenými interpretacemi souvisí druhová rozmanitost rostlinné vegetace, kdy nejméně druhů bylo pozorováno v bývalých zahradách a nejvíce v místech bývalých budov, kde byla doložena až čtyřikrát vyšší biodiverzita.
Je tedy patrné, že druhová skladba rostlin nám prozradí rozdíly v půdních vlastnostech, které jsou důsledkem dřívějšího způsobu využití půdy. Žlutě kvetoucí sasanka pryskyřníkovitá pomáhá v lese určovat polohu bývalých budov. Obdobnou indikační schopnost má na lokalitě bršlice kozí noha, kakost smrdutý, čistec lesní, netýkavka nedůtklivá nebo česnáček lékařský. Tyto druhy jsou známé svými vysokými živinovými nároky. Velmi dobrým ukazatelem zaniklých vesnic je také modrofialově kvetoucí barvínek menší, jenž byl v minulosti vysazován pro své okrasné a léčivé vlastnosti. Pro bývalé dvorky je hlavním indikátorem psineček obecný nebo kopřiva dvoudomá, která svědčí o vyšší koncentraci živin. Pro oblast vesnice Kří jsou typické neúrodné písčité půdy, jejichž zvýšená úrodnost je na specifických místech odrazem lidské činnosti. Naopak v místech, která nebyla tolik ovlivněna člověkem, například bývalá náves, se vyskytují na živiny nenáročné druhy jako pstroček dvoulistý, bezkolenec modrý, kapraď osténkatá.
Již z předešlých studií je známo, že osidlování krajiny ovlivnilo půdní vlastnosti a druhové složení rostlinné vegetace v současných lesích. Tato studie však ukázala, že i krátkodobý vliv člověka vede k nevratným změnám půdních vlastností, jež můžeme pozorovat i o 500 let později. Pokud tedy porozumíme živinovým nárokům základních rostlinných indikátorů, můžeme tyto znalosti využít nejen k identifikaci současných půdních vlastností, ale také k poodhalení účelů, pro něž půdu využívali naši předci.
Mgr. Petr Karlík (*1976)
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Je členem České botanické společnosti a od roku 2009 působí na Fakultě lesnické dřevařské jako pedagog botanických předmětů. Specializuje se na fytocenologii a také vývoj vegetace v závislosti na historických faktorech.
Zpracovala: Martina Feriancová