Batrachochytrium dendrobatidis (dále Bd), houba, jež je původcem smrtící infekce obojživelníků, decimuje jejich populace po celém světě. S výjimkou Antarktidy je tato plíseň rozšířena na všech kontinentech. V Asii, rozlohou největším světadíle, byl však její výskyt zkoumán pouze zřídka, a proto se skupina vědců, včetně odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské, vypravila pro vzorky až na daleký východ Ruska.
Chytridiomycóza, vážné infekční onemocnění způsobené touto houbou, byla poprvé detekována na konci 20. století. Vizuální projevy jsou zjevné. Nakažení jedinci trpí zrohovatěním kůže, jejím odlupováním nebo hnisavými výrony na kůži, ve svalech či očích. Tyto morfologické znaky doprovází porucha motoriky, strnulost v nepřirozené poloze, letargie a ztráta přirozených reflexů.
Masová mortalita populací byla pozorována v Austrálii, Americe a Evropě. Aktuální průzkumy Asie potvrzují přítomnost Bd v Číně, Japonsku, Indonésii, Malajsii, Jižní Koreji, Kyrgyzstánu, Laosu, ale i na Filipínách, Srí Lance či ve Vietnamu. Vzhledem k obrovské rozloze asijského kontinentu však zůstává mnoho částí neprobádaných a tento výzkum, uskutečněný na ruském dálném východě poblíž Vladivostoku, byl tak vůbec jedním z prvních pokusů v rámci Ruské federace.
Výzkum probíhal v jarních měsících ve dvou po sobě následujících letech na sedmi lokalitách. Místem odběru vzorků byly většinou malé rybníky a ústí řek. Nejnáročnějším faktorem byl odchyt obojživelníků, kteří se ve vodě lapali do síťky upevněné na dlouhé rukojeti nebo přímo na souši do rukou. Samotný odběr materiálu k analýze byl proveden stěrem kůže pomocí čistících tyčinek s vatou, které všichni dobře známe. Vysoká hygienická opatření zde byla na místě. Jelikož hrozilo rozšíření případné infekce, gumové rukavice byly nedílnou součástí celého procesu. Vybraní jedinci byli po stěru vyfoceni a vráceni zpět na místo odchytu. Celkem bylo analyzováno 180 vzorků tří druhů obojživelníků. Konkrétně šlo o žáby z čeledi Ranidae a Bufonidae a o mloka z čeledi Hynobiidae.
Vzorky byly zpracovány podle standardních postupů pomocí tzv. hydrolyzační TaqMan sondy založené na metodě vyvinuté roku 1983 sloužící k vytvoření mnoha milionů kopií fragmentu DNA. Je tak citlivá, že ze vzorku dokáže odhalit i jedinou molekulu DNA.
Testy dopadly podle očekávání. Jelikož v severní Asii nebyl zpozorován podezřelý úhyn jedinců, tak jako například v Americe či Evropě, tým výsledky z části předpokládal. V žádném ze studovaných vzorků nebyla přítomnost plísně potvrzena čili celková prevalence* byla nulová. Ve srovnání s jinými naopak pozitivními výsledky výzkumů (prevalence až 8 %), které proběhly například v Japonsku nebo Číně se ukázalo, že výskyt Bd v Asii není univerzální a že stále ještě existují oblasti bez těchto patogenů.
Vědecký tým zdůraznil důležitost výzkumu. Na rozdíl od míst po gradaci choroby, lze u těchto doloženě nepostižených lokalit sledovat, jaké faktory zde budou mít vliv na případný vznik a šíření tohoto patogenu. Z toho vyplývá, že je nezbytné tyto prozatím zdravé populace nadále monitorovat a důsledně chránit.
*podíl počtu jedinců trpících danou nemocí a počtu všech jedinců ve sledované populaci vztažen k určitému časovému okamžiku
Ing. Iva Ulbrichová, Ph.D
V roce 1996 vystudovala obor Zahradnictví na Agronomické fakultě ČZU a v roce 2002 dosáhla doktorandského titulu na Lesnické fakultě v oboru Anatomie a fyziologie lesních dřevin, v současné době působí na Katedře ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské.
Zpracoval: Jakub Málek