Množství účinných přípravků na ochranu dřeva proti rozkladu a napadení plísněmi bylo v mnoha zemích zakázáno kvůli jejich negativnímu vlivu na lidské zdraví a stejně tak kvůli ekologickým problémům při likvidaci napuštěného dřeva. Nicméně, dřevo v přírodním stavu je v poměrně krátkém čase degradováno mikroorganismy a životnost dřevěných výrobků je pak kratší, než by bylo žádoucí. Jednou ze současných snah vědců je proto najít vhodné přírodní produkty k ochraně dřeva schopné plnohodnotně nahradit zakázané přípravky obsahující těžké kovy. Doktor Pánek z Katedry dřevěných výrobků a konstrukcí na FLD se společně s kolegy ze zvolenské Technické univerzity zaměřil na využití esenciálních olejů k ochraně dřeva a dřevěných výrobků.
V posledních letech vyšlo několik studií poukazujících na možnost využití biologických metod ochrany dřeva pomocí výtažků z rostlin či velmi odolných dřevin, případně také využitím propolisu či výtažků z chilli. Zajímavou metodou ochrany dřeva je využití esenciálních olejů neboli silic. Silice byly od nepaměti užívány k léčení všemožných neduhů, v boji proti bakteriím, plísním, hmyzu apod. Právě pro své insekticidní, antibakteriální a inhibiční účinky v souvislosti s houbovým napadením se nabízí jejich využití k ochraně dřeva, a tím k prodloužení jeho životnosti. Výhodou esenciálních olejů je především jejich obnovitelnost a nízká nebo žádná zdravotní závadnost. Za nevýhody můžeme považovat vysokou těkavost silic a proměnlivou koncentraci obsažených efektivních látek.
Cílem výzkumu bylo zjištění účinnosti, stability a minimální efektivní koncentrace 10 esenciálních olejů v ochraně bukového dřeva proti dřevokazným houbám, poprašce sklepní (Coniophora puteana) a outkovce pestré (Trametes versicolor) a proti růstu plísní kropidláka černého (Aspergillus niger) a štětičkovce (Penicillium brevicompactum). Doplňujícím cílem výzkumu byla také analýza zabarvení a stability barvy po napuštění dřeva silicemi.
Ukázalo se, že největší účinnost v boji proti houbovému napadení vykazují oleje, které obsahují látky karvakrol a tymol, což jsou například oregano a tymián. Silice obsahující methylsalicylát a eugenol (bříza, hřebíček) byly též účinné, hřebíček především proti hnědé hnilobě způsobené popraškou. Největší účinnost proti bílé hnilobě měl ze všech testovaných olejů puškvorec obsahující látku cis-isoasarol trimethyleter. Naopak šalvěj, levandule a olej tea tree, které uvedené aktivní látky neobsahují, měly nízkou, nebo žádnou účinnost. Doplňková analýza zabarvení dřeva po aplikaci esenciálních olejů ukázala, že namořené dřevo výrazně mění barvu v závislosti na původní barvě silice, nicméně nově nabyté barvy jsou i při expozici slunci a vodě velmi stabilní, a tak jsou negativní efekty zabarvení minimální.
Z uvedených výsledků vyplývá potenciál esenciálních olejů zastavit nebo alespoň zpomalit růst plísní a dřevokazných hub. Využití biocidního efektu zdravotně nezávadných silic se předpokládá především v interiérech, například proti poprašce a nebezpečné dřevomorce (Serpula lacrymas), kde je využití jiných zdravotně-rizikových přípravků nevhodné. A tak budeme mít možná do budoucna možnost vybrat si nábytek i podle vůně. Dali byste přednost stolu s vůní tymiánu nebo radši s puškvorcem?
Ing. Miloš Pánek, Ph.D.
Autor vystudoval obor Dřevařské inženýrství na DF Technické univerzity ve Zvolenu, kde ukončil i doktorandské studium na téma Zlepšování impregnovatelnosti dřeva. Od roku 2014 je zaměstnancem Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, kde je odborným asistentem na Katedře dřevěných výrobků a konstrukcí. Ve výzkumu se věnuje hlavně oblasti ochrany dřeva a jeho povrchovými úpravami nátěry.
Zpracovala: Jitka Krykorková