"Smrdíš jako prase,“ říkáme často, když chceme označit nějaký vážně odporný lidský odér. Kde však najít něco, co by smrdělo i praseti? Řešení je překvapivě jednoduché. Zdá se, že jistá nelibost je vzájemná a prasatům nejvíce smrdí právě člověk. A nejen jim.
Repelenty obsahující koncentrovaný zápach lidského potu působí víceméně odpudivě na mnoho druhů divoké zvěře. Toho lze využít pro prevenci setkávání lidí a zvěře na místech nejméně vhodných – na silnicích.
Dopravní kolize představují vážné riziko nejen pro všechna zvířata, ale ohrožují také zdraví a majetek uživatelů silnic. V období let 1993–2012 bylo při střetech s lesní zvěří i domácím zvířectvem usmrceno celkem 30 osob. Odhadované škody na vozidlech pak podle statistik Policie ČR ročně činí přes 2,3 mld. Kč. Odborníci z Fakulty lesnické a dřevařské z Katedry myslivosti a lesnické zoologie se proto zaměřili na výzkum efektivnosti a finanční nákladnosti používání repelentů odpuzujících zvěř na našich komunikacích, jež může pomoci mnohým škodám zabránit.
Výzkum probíhal po dobu tří let u silnice 2. třídy a železniční tratě v okolí Vlašimi. Každý týden byla prováděna pochůzková kontrola úmrtnosti zvířat na vymezených úsecích. První rok při absenci repelentů, v dalších 2 letech s aplikací přípravků Hagopur, Hukinol a Kornitol.
Za dobu výzkumu autoři nachodili neuvěřitelných 1800 kilometrů a našli 1208 mrtvých zvířat od obojživelníků, plazů přes ptáky až po různě velké savce. Nejčastějšími obětmi dopravních kolizí byli především skokani hnědí, poté hraboši polní a ježci. Jejich chování ale testované repelenty neovlivňují, působí především na střední a velké savce. Sražených savců po použití repelentů ubylo, a to zejména v druhém roce aplikace, což mohlo být zapříčiněno faktem, že autoři uplatnili zkušenosti s aplikací přípravků z prvního roku. Aplikací repelentu tak bylo dosaženo 37% snížení celkových ztrát, zahrnujících jak škody na majetku, tak i hodnotu především středních a velkých savců, kteří způsobují největší škody. Ve statistikách tak nejsou zahrnuty hodnoty ostatních drobných zvířat, která sice při střetu nezpůsobují újmy na lidských životech nebo majetku, jejich úhyn však znamená daleko větší škody ekologické, než je tomu u lovné zvěře.
Prostředky k odpuzování zvěře jsou jedním z opatření ovlivňujících její chování, nicméně jejich konečný efekt závisí na mnoha dalších faktorech, jako je pravidelnost aplikace, vlivy počasí, stres působící na zvěř v době lovu atd. V některých případech je zvěř motivována k přechodu komunikací nabídkou potravy na druhé straně. „Ke snížení nehodovosti může vést i přikrmování na vlastním stanovišti vedoucí k omezení migrace za potravou,“ doporučuje Tomáš Kušta z FLD, první autor studie.
U některých druhů zvěře je ročně zbraní motorovou usmrceno více jedinců, než je jich uloveno zbraní střelnou. Z výsledků práce lze konstatovat, že pachové repelenty jsou užitečné pro snížení mortality zvěře na pozemních komunikacích a následných škod, které při těchto událostech vzniknou. Práce zejména ukazuje, že když jsou repelenty aplikovány v pravý čas, na správném místě a je použit vhodný přípravek nebo jeho kombinace, jeví se jejich účinnost jako vysoká. Do budoucna zůstává otázka, jak zabránit kolizím drobných zvířat s koly automobilů, a omezit tak výrazné environmentální dopady.
Ing. Tomáš Kušta, Ph.D.
Na Fakultu lesnickou a dřevařsko ČZU v Praze přišel v roce 2002 ze střední lesnické školy v Písku. Profesně zde působí v oblasti mysliveckého managementu od roku 2011. Věnuje se především migraci a mortalitě zvěře a aktuálně pracuje na výzkumném projektu NAZV „Harmonizace managementu populací zvěře a lesních ekosystémů v kontextu očekávaných klimatických změn a minimalizace škod na lesních porostech“ a projektu MŽP „Plán péče pro rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého v České republice“.
Zpracovala: Jitka Krykorková