Je konec ledna a média stále hovoří o tuhých mrazech sužujících Českou republiku. Domácnosti musí v zájmu svého pohodlí pootočit uzávěrem na radiátorech a zvýšit tak spotřebu tepelné energie. Tato energie pochází z několika zdrojů, mimo jiné i ze skupiny zdrojů obnovitelných, kam se řadí také dendromasa. Pod tímto pojmem si můžeme představit veškeré dřevo a zdřevnatělé části rostlin využívané pro výrobu energie, tedy polínka, která vkládáme do krbu, ale i těžební zbytky zpracovávané na štěpku.
Právě štěpkou jako obnovitelným zdrojem energie se zabývá studie týmu vědců z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU. Ve své práci se zaměřují na vlastnosti a potenciální využití štěpky vyrobené ze dřeva trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) pocházejícího z rekultivované oblasti kolem Varvažova.
V této oblasti byla koncem 19. století započata povrchová těžba a k obnově krajiny se přistoupilo v roce 1930. Rekultivované výsypky mají význam především v krajinné, ekologické, hygienické, půdoochranné, vodohospodářské a estetické funkci. Značná pozornost odborných kruhů je věnována významu biologickému. Nicméně nesmíme zapomínat na funkci produkční, jelikož jednou z nejvhodnějších metod rekultivace je zalesňování. Výsledkem je poté lesní porost, který má potenciál být využit jako obnovitelný zdroj energie.
Místa, jako jsou výsypky po bývalé těžbě nerostných surovin, se vyznačují chudými půdami s nedostatkem vody, a jelikož je akát nenáročný, patří k vyhledávaným dřevinám pro r rekultivaci. Mimo to se jeho dřevo vyznačuje vyšší hustotou, díky níž má dobrou výhřevnost. Studie zkoumala konkrétní vlastnosti akátového dřeva pocházejícího z prostřední bývalé těžby hnědého uhlí s cílem zjistit, zda je biomasa z této dřeviny vhodná pro energetické účely. Stanoveny byly následující charakteristiky: rozměry štěpky (parametry určují technologii spalování), obsah popela, objemová hmotnost, obsah kůry a obsah organických a anorganických prvků. Mezi základní prvky určující kvalitu dendromasy patří uhlík, vodík, dusík, síra a kyslík, které spolu s vlhkostí štěpky ovlivňují výhřevnost. Zjištěné hodnoty těchto vlastností byly porovnávány především s normou ČSN EN 14961-1- 2010, která definuje a určuje kvalitu tuhých biopaliv.
Z výsledků analýzy velikosti částic akátové štěpky původem z rekultivované výsypky vyplývá, že tato dřevní hmota může být dle uvedené normy zařazena do kategorie hrubozrnné energetické dřevní štěpky. V souladu s normou jsou i parametry vlhkosti (až 50%), obsah popela (až 3%) a minimální hodnota výhřevnosti 8-10 MJ/kg. Hodnoty obsahu organických prvků se ve všech případech blížily hodnotám normovaným; na druhou stranu prky anorganické byly zjištěny ve větší míře. Rozdíly vyplývající z porovnání výsledků s údaji jiných studií jsou dle autorů závislé na konkrétních lesních porostech a jejich půdních podmínkách. Stanovený obsah popela ve vzorcích dřeva a obsah kůry je velmi příznivý z hlediska kvality biomasy. Mimo to má výsledný popel pozitivní hodnotu díky tomu, že může být využit jako hnojivo na rekultivovaných místech a uzavřít tak koloběh látek v přírodě.
Díky těmto svým vlastnostem, které jsou v souladu s normou, lze štěpku z trnovníku akátu zahrnout mezi biomasu vhodnou pro energetické účely.
Josef Cafourek
Ing. Josef Cafourek je doktorandem na Katedře základního zpracování dřeva Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Zpracovaná studie pochází z oblasti výzkumu zabývajícího se stanovením fyzikálně-mechanických vlastností dřeva z atypických stanovišť a zároveň dřeva introdukovaných druhů dřevin.
Zpracovala: Lucie Hambálková