V 21. století snad již není pochyb o tom, že se mění klima na celém světě. Zatímco v některých oblastech dochází k čím dál drastičtějším obdobím sucha, jinde se potýkají s extrémnějšími výkyvy počasí než dříve. Právě z tohoto důvodu se vědecký výzkum začíná zaměřovat na to, jakým způsobem probíhající změny ovlivňují životní prostředí. Musíme znát dopady klimatických procesů, abychom mohli lépe předvídat, jak bude fauna a flóra naší Země reagovat do budoucna. Musíme také znát možné následky našeho hospodaření a počítat s nimi. Pak budeme schopni přizpůsobit naše myšlení a management životního prostředí tak, aby byl trvale udržitelný.
Jak je to s hospodařením v lesích českých luhů a hájů, zjišťoval vědecký tým složený mimo jiné z pracovníků Fakulty lesnické a dřevařské a pracovníků Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Zaměřili se na analýzu uhlíkové a ekonomické efektivnosti hospodářských opatření, spojených s pěstováním lesních porostů od sazeniček po finální smýcení. Cílem studie bylo porovnat ekonomickou a uhlíkovou bilanci ve vybraných lesních porostech s různou druhovou skladbou, různými technologiemi těžby, přibližování a dopravy dříví. Pro vysvětlení – uhlíková efektivita znamená podíl produkce v tunách uhlíku na vydané množství skleníkového plynu a ekonomická efektivita poměr zisku k nákladům v procentech. Výsledky přispěly k řešení některých cílů Národního lesnického programu.
Procesy spojené s vývojem porostu byly rozděleny do následujících etap: produkce sazenic, výsadba porostu, probírky a finální těžba, přibližování a druhotná doprava dříví. Pro porovnání byly vybrány smrkové a bukové porosty souborů lesních typů 4B a 4H, tedy 4. vegetačního stupně. Právě se smrčinami v těchto polohách souvisí klimatické změny; porosty nacházející se ve středních a nižších nadmořských výškách se mohou stát do budoucna mnohem náchylnějšími na působení škodlivých činitelů. Vstupy pro ekonomickou efektivnost představují kvantifikovaná hospodářská opatření pěstební a těžební činnosti. Vstupy pro hodnocení uhlíkové efektivnosti představuje spotřeba fosilních paliv, elektřiny, hnojiv a dalších jednotlivých hospodářských opatření. V případě volby technologie těžby motorovou pilou se množství uhlíkových emisí mezi bukovými a smrkovými lesy příliš nelišilo. Ovšem i v rámci těžby smrkových porostů byly zjištěny vysoké rozdíly uhlíkových emisí mezi využitými způsoby těžby – motorovou pilou a harvestory (v neprospěch harvestorů). Nejvyšší podíl na vyprodukovaných emisích mělo soustřeďování a druhotná doprava dříví. Naopak nejvyšší ekonomická efektivnost byla zjištěna při těžbě smrkových porostů harvestorovou technologií.
Dle údajů Ministerstva zemědělství se podíl harvestorů na celkové roční produkci dříví zvýšil během let 2009 až 2014 z 9 % na 29 %. Lze očekávat, že tento trend bude pokračovat. Jedním z důvodů je právě nižší ekonomická náročnost využití harvestorů k těžebním operacím. Ačkoli výsledky této studie nejsou nijak drastické, je třeba mít na zřeteli, jaký dopad má tato technologie na životní prostředí. Otázka k zamyšlení: „Můžeme si dovolit obětovat pro větší zisky zdravotní stav našich lesů?“
prof. Ing. Karel Pulkrab, CSc.
Je pedagogem na Katedře lesnické a dřevařské ekonomiky. Za svého působení na Fakultě lesnické a dřevařské vedl již mnoho projektů týkajících se například stanovování výše škod zvěří či modely hospodářských opatření a nákladů. Dále má za sebou dlouhou řadu odborných publikací. Studie o uhlíkové a ekonomické bilanci byla dokonce prezentována na dvou mezinárodních konferencích.
Zpracovala: Lucie Hambálková