Stromový lapák. Víte, co si pod tímto pojmem představit? Každý lesák by vám vysvětlil, že se jedná o pokácený a odvětvený strom využívaný pro nalákání a odchyt brouků škodících stromům požíráním kůry. Tento způsob ochrany lesů se praktikuje již téměř 200 let. Víme, u kterých druhů kůrovců funguje, jakým způsobem se lapáky kontrolují, jak by měly být zpracovány a mnoho dalšího. Stále však nevíme úplně všechno.
Do neprobádaných vod se vydal tým vědců z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity ve spolupráci s kolegy z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dali si za cíl rozšířit naše povědomí o této metodě. Zaměřili se na konkrétní faktory, které by mohly mít na úspěšnost lapáků vliv.
Studie, o níž právě čtete, probíhala v průběhu let 2004–2007, vždy v období od prosince do dubna, na dvou odlišných lokalitách. V prvním případě se jednalo o lesní porost blízko města Petřvald v Moravskoslezském kraji. Stromy zde trpí suchem, napadením parazitickou houbou václavkou a již 15 let trvajícím přemnožením kůrovců. Na druhé lokalitě, nedaleko obce Psáře ve Středočeském kraji, se nachází lesy v poměrně dobrém zdravotním stavu. Kůrovci se zde přemnožili kvůli suchu v roce 2003. Konkrétními druhy nalezenými na lokalitách byli nejčastěji lýkožrout smrkový (Ips typographus), lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) a lýkožrout menší (Ips amitinus).
A jak vědci ve svém experimentu postupovali? Celkem bylo připraveno 295 lapáků. Pro tento účel se vybíraly stromy z čerstvě vytvořených okrajů lesa s průměrem kmene v rozmezí 20–50 cm. Do konce května bylo vždy ukončeno sledování počtu závrtů na lapácích. Jen pro představu: najdete-li na jednom decimetru čtverečním více než jeden závrt, jedná se v případě lýkožrouta smrkového již o silný stupeň napadení. Mezi sledované faktory byly zahrnuty denní teploty, sněhová pokrývka a délka zastínění stanoviště s lapákem. Právě tito činitelé jsou pro úspěšnost studované metody zásadní, jelikož ovlivňují rychlost vysychání lapáku, a tudíž i jeho přitažlivost pro kůrovce.
Dle výsledků měly zmíněné faktory na dvou studijních lokalitách různý dopad. Stromy z porostů u Petřvaldu, pokácené více než 70 dní před odvezením, měly mírně vyšší početnost závrtů lýkožroutů. V porostech u Psářů se zase ukázal významný vliv světla. Lapáky, které byly po celý den v zástinu, byly lýkožrouty napadeny více než ty, které byly během dne vystaveny slunci. Součet denních teplot měl na počet závrtů také vliv. Napadení lýkožrouty bylo při větších teplotách v lesích Petřvaldu mírně vyšší, oproti tomu v porostech Psářů došlo k jeho snížení. Velmi významným činitelem se ukázala být sněhová pokrývka. Ať již byl lapák během svého využití sněhem pokryt, nebo ležel na sněhu, jeho úspěšnost odchytu kůrovců byla vyšší.
Vědci na základě této studie usuzují, že povětrnostní podmínky v době od pokácení po odvezení lapáku mají velký vliv na úspěšnost této metody a že volba optimálního dne pro kácení stromu by neměla být zakládána pouze na výpočtu kalendářního data. Provedený experiment potvrdil naše vědomosti známé z lesnické praxe a přinesl nový pohled na fungování lapáků. Jaká doporučení a závěry z něj tedy vycházejí?
- Jako lapáky by měly být připravovány stromy s větším průměrem a nejlépe stromy na místech bez zastínění.
- V porostech, které jsou vysoce stresovány přemnožením lýkožroutů a výskytem václavky, nemají bohužel faktory výběru stromu a termínu přípravy vliv na efektivitu lapáků.
- Budeme-li vědět, že nás čeká teplá zima bez sněhu, měli bychom lapáky přichystat až těsně před vylétnutím nové generace lýkožroutů na jaře.
Vzhledem k rostoucímu suchu musíme do budoucna počítat s tím, že nás lýkožrouti napadáním stromů nepřestanou trápit. Proto je třeba detailně znát metody jejich odchytu, abychom věděli, jakým způsobem zvyšovat úspěšnost boje s kůrovci.
Holuša, J., Hlásny, T., Modlinger, R., Lukášová, K., Kula, E. (2017). Felled trap trees as the traditional method for bark beetle control: Can the trapping performance be increased? Forest Ecology and Management. 404, 165-173.¨
prof. Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D.
Profesor Holuša je vedoucím Katedry ochrany lesa a entomologie. Z této pozice se věnuje výuce tématiky ochrany lesa a vědecké práci v širokém okruhu témat: od jednotlivých druhů kůrovců, přes patogenní houby, až po abiotické škodlivé činitele v lesích, jako je vítr, sníh či sucho.