Asi pro nikoho není novinkou, že klimatická změna představuje hrozbu pro lesní porosty a plnění jejich ekologických funkcí. Lesy jsou ohrožovány vlivy, které s sebou změna klimatu přináší, jako je například růst průměrné roční teploty, častější výskyt sucha, vyšší koncentrace CO2 v atmosféře, úbytek a nerovnoměrný úhrn srážek, vyšší spad dusíku a mnoho dalších. To, jak stromy fyziologicky zareagují, podmiňuje jejich přežití, růst a rozšíření. Do hry však vstupuje i působení ze strany dalších organismů, kromě hmyzích škůdců především zvěř.
Obecně známým faktem je, že smíšené lesy jsou odolnější vůči působení vnějších vlivů (což sehrává velkou roli v časech klimatické změny) než monokultury. Kromě vyšší odolnosti k narušení také lépe plní ekosystémové funkce a vykazují vyšší produktivitu. Na druhé straně jsou však více ohroženy tlakem zvěře. Tento fakt je zásadní zejména v současnosti, kdy stavy populací kopytníků dosahují v našich lesích velmi vysokých počtů.
Cílem této studie, kterou zpracovali vědci z Fakulty lesnické a dřevařské, je navýšení znalostí o smíšených porostech s dominantním zastoupením perspektivního buku lesního. Výzkumnou plochou studie byly suťové lesy a květnaté bučiny v CHKO Broumovsko. Mezi posuzované faktory v porostech patřila jejich struktura a produkce, radiální přírůst stromů (tedy analýza letokruhů) a vliv zvěře na přirozené zmlazení.
A co říkají výsledky studie? Zajímavé byly zejména výstupy analýzy letokruhů. Ukázaly, že meziroční přírůst se u jednotlivých druhů dřevin lišil a odrážel působení různých stresorů abiotického i biotického charakteru. U buku to bylo zejména poškození pozdním mrazem, suchem či napadení červcem bukovým. Podobně tomu bylo i u dalších sledovaných druhů, například javor klen vykazoval pokles přírůstu v letech ovlivněných suchem či napadením svraštělkou javorovou. Právě buk a javor však vykazovaly ze všech sledovaných dřevin nejvyšší míru odolnosti vůči výkyvům prostředí, naproti tomu smrk ztepilý byl k nepříznivým faktorům prostředí nejcitlivější. Na zájmových plochách bylo u sledovaných druhů rovněž zjištěno poměrně velké poškození přirozeného zmlazení okusem. V průměru dosahovalo až 30 %, přičemž nejvyšší ztráty byly pozorovány u jedle bělokoré (až 53 %) či jilmu horského (51 %). Buk lesní vykazoval poškození okolo 23 %.
Závěr studie zdůrazňuje skutečnost, že ačkoli o důsledcích klimatické změny existuje řada dohadů, zatím nám není známo, jak budou vypadat skutečné dopady. Přiklání se však k předpokladu, že smíšené porosty mají do budoucna velký potenciál, a potvrzuje i důležitost buku lesního v evropských lesních ekosystémech. Pro budoucnost lesů nelze opomenout ani význam úspěšné přirozené obnovy. V Česku je na mnoha lokalitách v současnosti velký tlak zvěře a u některých druhů dřevin je prakticky nemožné odrůstání bez oplocení, protože zvěř obnovu poškozuje okusem, ohryzem či loupáním kůry. Z tohoto důvodu studie klade důraz na to, že pro budoucnost lesů bude nezbytné stále se zvyšující stavy kopytníků výrazně redukovat.
Vacek S., Prokůpková A., Vacek Z., Bulušek D., Šimůnek V., Králíček I., Prausová R., Hájek V. (2019): Growth response of mixed beech forests to climate change, various management and game pressure in Central Europe. Journal of Forest Science 65: 331–345.
prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc.
Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc., (*1954) vystudoval geobotaniku na PřF UK a poté působil jako vědecký pracovník VÚLHM v Opočně. V roce 2005 se vrátil na univerzitní půdu, kde byl o rok později jmenován profesorem pěstování lesů na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. Na této katedře působí jako pedagog dodnes.
Zpracovala: Dagmar Zádrapová