Francouzští vědci se spolu se zástupci Katedry genetiky a fyziologie lesních dřevin z Fakulty lesnické a dřevařské zabývali průduchy u dvou druhů topolů. Průduch je vlastně malý otvor, který slouží především k výměně plynů a vody mezi rostlinou a jejím okolím. Je tvořen nejčastěji dvěma svěracími buňkami, které regulují, jak se průduch otevře nebo zavře pro okolní prostředí. Dalo by se to téměř připodobnit k našim nosním dírkám. Vyšší rostliny mají tyto průduchy zejména na listech, a to na obou stranách.
Ve výzkumném centru v Champenoux poblíž francouzského města Nancy existuje velice moderní experimentální skleník, kterým se jako had vine automatizovaný pás. Na pás se umisťují zkoumané rostliny a ty pak projíždí řadou skenerů a přístrojů. Ve skleníku lze samozřejmě zajistit rostlinám podmínky, které jsou pro příslušný experiment žádoucí, např. přirozené světlo, danou teplotu a vlhkost. V tomto skleníku byly vysazeny řízky předem vybraných genotypů (jedinců s konkrétní genetickou informací zděděnou po rodičích) topolu černého a topolu kanadského. Po uplynutí dvou měsíců byla část z nich záměrně stresována suchem. Studie naráží na to, jak klimatické změny ovlivní rostliny do budoucna. Zde se zaměřují především na reakce rostlin na stres suchem, zda má tento stres něco společného s genetikou daného jedince, a nakonec jakým způsobem sucho ovlivňuje fyziologické procesy v rostlinách.
Velmi komplexní analýza potvrdila, že změna vodního režimu u topolů ovlivní celou řadu biochemických procesů, které se v této dřevině odehrávají. Dále bylo potvrzeno, že u různých genotypů je odpověď na stres suchem různě intenzivní. To může mít v praxi celou řadu využití. Jedním z nich je snaha upřednostňovat odolnější jedince při zakládání porostů. Je tedy možné, že lesy budoucnosti budou mnohem odolnější vůči suchu a tedy i klimatickým změnám, které mají nejen na lesy vliv již v současné době.
Durand, M., Hummel, I., Cohen, D., Aubry, N., Buré, C., Brendel, O., & Tomášková, I. (2019). Element content and expression of genes of interest in guard cells are connected to spatiotemporal variations in stomatal conductance, (April), 1–16. https://doi.org/10.1111/pce.13644
doc. Ing. Ivana Tomášková, Ph.D.
Ivana Tomášková působí na Fakultě lesnické a dřevařské již devátým rokem. Angažovala se jako členka Vědecké rady a v minulém funkčním období i jako členka Akademického senátu FLD. Na fakultě vyučuje několik předmětů, mezi které patří například „Anatomie a fyziologie rostlin“. Usilovně se věnuje výzkumu zejména právě v oblasti anatomie a fyziologie rostlin. Její výstupy však často vznikají spojením více oblastí výzkumu jako například genetiky, šlechtění nebo i ochrany lesa.
Zpracovala Andrea Moravcová