Když se řekne zpěv ptáků, každý z nás si jistě vybaví nejeden druh opeřených umělců. Zpěvným ptákům a jejich akustickým projevům se v tomto oboru také věnuje velké množství vědeckých týmů. Jak je to však se zpěvem u ostatních druhů? Co třeba takové kachny nebo tetřevi? Jejich zvukové projevy označujeme jako signály a lze je rozdělit na vokální (produkované zpěvným ústrojím) a nevokální. Důležitou vlastností těchto signálů je frekvence, která je zodpovědná za šíření zvuku prostorem. Škála této proměnné je poměrně široká, ale u ptáků velmi zřídka klesá pod 20 Hz (tzv. infrazvuk, který používají například velryby, sloni nebo i tygři či nosorožci).
Právě nízko-frekvenční signály zkoumali vědci z Fakulty lesnické a dřevařské u tetřeva hlušce. V České republice, Polsku a Bavorsku proběhlo nahrávání akustického projevu tetřevů držených v zajetí pro účely chovu. Během toku se kohouti pomocí písně o čtyřech slokách (mysliveckou mluvou se jim říká klepání, trylek, výlusk a broušení) dvoří slepičkám. Bylo odhaleno, že během projevu vyluzují také harmonicky strukturovaný zvuk o velmi nízké základní frekvenci (28,7 ± 1.2 Hz), který se kryje s fází broušení.
K čemu takový signál tetřevům slouží? Jeho výhodou je vlnová délka, díky které se zvuk šíří na velké vzdálenosti a přiláká více slepiček. Předpokládá se i podíl těchto signálů na komunikaci mezi kohouty: mohou nést informaci o zdatnosti jedince. Do jisté míry by dokonce mohly sloužit k rozlišení jedinců podle hlasu. Pro myslivce, zoology a milovníky tohoto druhu je jistě zajímavostí to, že se nízkofrekvenční zvuk kryje s poslední fází toku, tedy s broušením, kdy je tetřev takzvaně hluchý. Příčinou je pravděpodobně vyvolaná kontrakce svalů středního ucha, které jsou zodpovědné za tlumení rozličných, většinou nepříjemných, či nebezpečných zvuků. Dočasnou hluchotou tedy tetřev platí za výhodu při nízko-frekvenční komunikaci. Nejzajímavější na tomto objevu je to, že se našel u relativně malého ptáka, jakým je tetřev v porovnání s kasuáry, u kterých jsou nízko-frekvenční signály známé.
Ačkoli tetřev hlušec nepatří mezi zpěvné ptáky, jeho milostná píseň je jedním z nejzajímavějších a nyní i lépe poznaných zvukových projevů ve světě zvířat.
doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.
Je již od dob svých studií na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze patriotem této fakulty. Během studia se věnoval práci pro studenty a svoji alma mater a pokračuje v tom nadále jako vedoucí Katedry myslivosti a lesnické zoologie. Na FLD založil tradici Akademických soutěží v mysliveckém troubení a vábení jelenů a několik studentských střeleckých soutěží. Věnuje se velkému množství vědeckých prací, např. o vlivech sluneční aktivity na magnetické pole Země, které následně ovlivňuje chování psů.
Zpracovala Lucie Hambálková