Přelom října a listopadu je vždy prosycen atmosférou Halloweenu či svátku Všech svatých. Proč tedy nepřijít s tak trochu duchařským článkem? Ať už americká nebo česká tradice, obě se svým způsobem vážou na hřbitovní prostředí. Právě o hřbitov v tomto příspěvku půjde, respektive o to, co a kde tam roste.
Každý z nás si určitě někdy všiml, že jsou náhrobní kameny, ale i jiné povrchy, pokryté lišejníky. Mají nespočet druhů, liší se symbiotickými vztahy s houbami a řasami, svým tělem neboli stélkou či preferovaným substrátem. Jejich rozmanitost, vázanost na různé povrchy a vliv prostředí na růst zkoumal tým s vědci z Fakulty lesnické a dřevařské na hřbitovech ve východních Čechách.
Pro celkem 65 druhů lišejníků výzkumníci určili požadavky na pH substrátu (kyselé, dusíkaté, vápnité či neutrální prostředí), zda spadají do kategorie osídlující kámen, kůru stromů nebo půdu, jaký je jejich statut v Červeném seznamu ohrožených druhů a jaký druh substrátu upřednostňují.
Tyto záznamy ukázaly, že lišejníky mají vyšší druhovou rozmanitost na městských hřbitovech oproti vesnickým. Větší část (61,5 %) rostla na kamenitém povrchu, přičemž nejvíce preferovaným druhem byl pískovec. Pokud lišejníky obývaly stromy, pak to byly většinou listnaté druhy dřevin. Ve 44,6 % případů lišejníky upřednostnily kyselé substráty. Nejčastějším druhem byla misnička roztroušená (Lecanora dispersa), rostoucí na betonu nebo žule. Na stromech měla nejvyšší záznam buelie tečkovaná (Amandinea punctata).
Ačkoli se na stromech vyskytovalo méně lišejníků, je jasné, že dřeviny přispívají k druhové rozmanitosti těchto rostlin. Hřbitovy jsou specifické svou parkovou výsadbou s alejemi či solitérními stromy a je třeba ji stále podporovat a o dřeviny pečovat. Lišejníky jsou totiž díky vstřebávání škodlivin významnými bojovníky s prachem v ovzduší a také hlukem, a jelikož nenacházejí v zastavěných lokalitách vhodné substráty, jsou pro ně hřbitovy jedním z mála útočišť.
Až tedy půjdete na hrob rozsvítit svíčku, rozhlédněte se kolem a všimněte si, jak barevně a tvarově rozmanité lišejníky tam rostou. Jistě budete překvapeni, kolik rozdílů mezi nimi najdete.
Ing. Vladimír Janeček, Ph.D.
Doktor Janeček je pedagogem na Katedře ekologie lesa. Mezi studenty patří k oblíbeným učitelům, protože do hodin přináší mnohem více než jen látku samotnou. V rámci vědeckých prací se věnoval například nenápadné ohrožené orchideji měkkyni bahenní či agrolesnictví v prostředí měst.
Zpracovala Lucie Hambálková