S fotografickým pojmem time-lapse neboli časosběrná fotografie, pracuje především naše mladší generace, a to primárně za účelem zábavy. Podle studie z prostředí Fakulty lesnické a dřevařské (FLD) ČZU v Praze najde své využití i v nám blízkém oboru těžby dříví, konkrétně při měření nákladu forwarderů (vyvážecích traktorů).
Není pochyb o tom, že ve světě výroby dříví je maximální využití technických prostředků, jako jsou právě vyvážecí soupravy, klíčové. V České republice se používají denně, ať už při těžbě v tzv. harvestorovém uzlu (29-38 % celkového objemu těženého dříví – údaj z roku 2019), nebo na vyvezení dříví po těžbě motorovou pilou. Měření samotného dříví – v našem případě nákladu vyvážecí soupravy – prochází velmi znatelnými obměnami. Od ručního měření hrání na odvozním místě jsme přešli k využití chytrého telefonu s aplikací, se kterou stačí zamířit z určité vzdálenosti na hromadu dříví nebo forwarder, a je změřeno. Odběratel také může využít funkci měření hmotnosti nákladu na forwarderu, to je ovšem náročné na odhad hustoty dřeva a následný přepočet na objem v kubících. Naši výzkumníci pro tuto studii zvolili poměrně málo probádanou metodu, tzv. fotogrammetrickou, která má své výhody v relativní přesnosti, a především v cenové a technické dostupnosti.
Při samotném výzkumu byla použita vyvážecí souprava John Deere 1110D ze Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy, ČZU v Praze a jako náklad převážně smrk ztepilý (Picea abies), případně borovice lesní (Pinus sylvestris). K měření byly využity dva fotoaparáty (LAMAX X10.1) s časosběrem fotografií po třech vteřinách. Fotoaparáty byly umístěny v kabině a mířily na čela výřezů sortimentů na forwarderu. Pro porovnání bylo provedeno ruční měření nákladu.
Při zkoumání se potýkali vědci i s drobnými problémy, například s malou výdrží baterií u fotoaparátů, kterou řešili použitím externích powerbank. I přes to zjistili poměrně velký rozdíl měření touto metodou, oproti té ruční. Při ručním měření docházelo k nadhodnocení výšky o 5 cm.
Díky výzkumníkům z FLD ČZU víme, že se určitě vyplatí tyto progresivní metody dále zkoumat. Zmenšit nepřesnost měření a ulehčit práci lesnickému provozu je však možné již nyní. Lesu a moderním technologiím zdar!
doc. Ing. Jiří Dvořák, Ph.D.
Docent Dvořák vystudoval lesnickou školu ve Žluticích, poté obor Lesní inženýrství na současné ČZU v Praze. Nyní působí na Katedře lesnických technologií a staveb. Má zkušenosti z provozu a věnuje se tématům spojeným s lesní těžbou.
Zpracoval Václav Kinský