Hydrogel je z chemického hlediska syntetický polyakrylamid, který má velkou schopnost zadržovat a uchovávat vodu. Známý je jako látka, která po přidání do půdy zlepšuje fyziologické a morfologické vlastnosti rostlin, zvyšuje jejich životaschopnost, efektivitu využívání vody a produkci sušiny. Svými vlastnostmi napomáhá rostlině udržet půdní mikroorganismy v rhizosféře (tj. oblast půdy na kořenech a v jejich nejbližším okolí) a zvyšuje tak dostupnost živin. Aplikace hydrogelu do půdy také významně snižuje nároky rostlin na množství hnojiva, a to dokonce až o 20 %. Není tedy divu, že se řada studií zabývá pozitivním vlivem hydrogelu i na lesní dřeviny, kterým může účinně napomáhat růst v oblastech s nízkou úrovní srážek či v půdách s nedostatečnou zadržovací kapacitou.
Vyvstává otázka, zda by hydrogel mohl mít rozsáhlejší využití v semiaridních a aridních oblastech, kde je přirozený nedostatek srážek umocněn následky klimatické změny. Jednou z takových oblastí je Írán, který v současnosti vlivem změn klimatu zažívá rozsáhlé změny prostředí. V několika uplynulých desetiletích zde byl zaznamenán výrazný meziroční úbytek srážek a očekává se, že příští dekáda přinese zvýšení teploty až o 2°C. Oteplení by s sebou mohlo přinést mimo jiné další úbytek srážek až o 35 %. Ačkoli je Írán země s převážně aridním či semiaridním klimatem, ohrožené jsou už i oblasti mírného pásma okolo Kaspického moře. Kombinace lidské činnosti a změny klimatu způsobila úbytek lesních ploch v této oblasti o 43 % za posledních přibližně čtyřicet let. Mohla by „injekce“ v podobě hydrogelu být záchranou pro zdejší lesy? Tuto otázku si položil i tým výzkumníků z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.
Pokus byl proveden na dvaceti druzích dřevin běžně rostoucích v oblastech západní Asie a byly vybrány dřeviny odolné vůči suchu i druhy na sucho citlivé. Bylo vytvořeno celkem 7 skupin, z nichž každá obsahovala všech 20 druhů. Jedna skupina jedinců byla ponechána jako kontrolní, tedy bez přídavku hydrogelu a hnojiva, ke zbylým šesti byl přidán hydrogel v kombinaci s různými hnojícími substráty. Po šesti měsících růstu v daném substrátu byla hodnocena výška jedinců a jejich zdravotní stav. Bylo zjištěno, že oproti skupině, která nebyla ošetřena hydrogelem, ve všech ostatních variantách se významně zvýšila míra přežití všech testovaných druhů, jejich růst do výšky a zdravotní stav. Průměrné přežití jedinců skupin ošetřených hydrogelem bylo 81 %, zatímco kontrolní skupiny pouze 37 %. Bez přídavku hydrogelu byly ve špatném zdravotním stavu dokonce i druhy, které jsou obecně považovány za vůči suchu odolné.
Závěry studie tak potvrdily, že aplikace hydrogelu má pozitivní vliv na růst dřevin, zejména těch, které jsou citlivé k suchu. Pozitivní zprávou je zejména to, že aplikace hydrogelu během sadby je jednoduchá a levná metoda. V zemědělství je hydrogel známým pomocníkem již skoro 30 let, nyní však představuje i slibnou cestu, jak zachránit lesní porosty před dopady klimatické změny a zajistit nejen jejich ekologickou stabilitu, ale také produkci dřevní hmoty pro země klimatickou změnou zasažené.
doc. Ing. Ivana Tomášková, Ph.D.
Ivana Tomášková působí na Fakultě lesnické a dřevařské již devátým rokem. Angažovala se jako členka Vědecké rady a v minulém funkčním období i jako členka Akademického senátu FLD. Na fakultě vyučuje několik předmětů, mezi které patří například Anatomie a fyziologie rostlin. Na Katedře genetiky a fyziologie lesních dřevin se zabývá výzkumem zejména v oblasti rostlinné fyziologie, její výstupy však často vznikají spojením více oblastí výzkumu jako například genetiky, šlechtění či ochrany lesa.
Zpracovala: Dagmar Zádrapová