Kvalita dřeva. Dokážete si představit, kolik existuje faktorů, které ji ovlivňují? Začíná to už u vlastností semínek, pokračuje vhodným stanovištěm pro růst stromu a zdaleka nekončí finálním zpracováním do podoby vybraného produktu. Je jich mnoho a patří mezi ně také způsob obnovy lesa. V tomto případě máme na mysli konkrétně dvě formy: holosečnou a podrostní.
V České republice doposud převládá holosečný způsob hospodaření, při němž dochází k vymýcení všech stromů na vymezené ploše najednou a k následnému vysazení nových stromků na holinách. Naopak při podrostní obnově je nová generace chráněna mateřským porostem, který se kácí postupně. A právě rozdílný způsob hospodaření může vést k různým vlastnostem dřeva.
Přišli na to vědci z Fakulty lesnické a dřevařské, když zkoumali hustotu dřeva borovice lesní, naší druhé nejvýznamnější dřeviny. Stromy pocházely ze dvou lokalit, na nichž probíhaly odděleně obě formy obnovy. Na zkušebních vzorcích – disky o tloušťce 3–5 cm odebrané ve výšce 1,3 m – se určovala průměrná hustota dřeva, šířka letokruhů, hustota letního a jarního dřeva a zastoupení letního dřeva v letokruzích. Všechny tyto parametry jsou významné pro výslednou kvalitu materiálu.
U šířky letokruhů nebyla zjištěna odlišnost mezi stromy ze dvou uvedených forem obnovy. Podíl letního dřeva a hustota letokruhů byla vyšší v případě podrostního způsobu, hustota letního a jarního dřeva pak vykazovala vyšší čísla při holoseči. Co to ve výsledku znamená? Uvolnění zápoje mateřského porostu vede ke zvětšení šířky letokruhů, což má obvykle za následek menší hustotu dřeva a tím jeho nižší kvalitu.
Důležitou roli při holosečném hospodaření hraje juvenilní dřevo, které má mimo jiné nízkou hustotu, menší zastoupení letního dřeva, více ligninu a hemicelulózy a nízký obsah celulózy. Pro výslednou kvalitu je žádoucí snižování jeho podílu v kmenech, čehož by se podle některých studií dalo dosáhnout úpravou rozestupů mezi stromy v porostu. V případě podrostní obnovy pak vede více stromů a růst ve stínu starší generace k menší šířce letokruhů.
Který ze způsobů hospodaření je tedy výhodnější? To ve výsledku nelze jednoznačně říct. Důležité je vědět, že různé formy obnovy produkují dřevo různé kvality a že hustota dřeva může být ovlivněna pěstitelskými zásahy v porostu. Proto je potřeba vždy promýšlet všechny kroky hospodaření v lesích dopředu a všímat si růstu stromů v průběhu času, aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků.
doc. Ing. Aleš Zeidler, Ph.D.
Pan docent Zeidler je členem Katedry zpracování dřeva a biomateriálů. Jako pedagog se věnuje výuce předmětů spojených se stavbou a zpracováním dřeva. Jeho vědecké výstupy jsou rozmanité: věnují se například porovnání vlastností dřeva mezi různými dřevinami včetně exotických druhů, vlivu hospodářských metod na vývoj dřeva jako materiálu nebo dopadu klimatických činitelů na hustotu dřeva.
Zpracovala: Lucie Hambálková